KYBERBEZPEČNOST – víc než zákon

Informační technologie jsou stále více součástí a často podstatným základem obrovského spektra našich aktivit, které denně realizujeme. Může se jednat o:

• komunikaci (hlasovou, textovou i obrazovou),
• obchodní transakce (platby, přístup k bankovnímu účtu),
• služby, které stát poskytuje občanům (eGovernment),
• vzdělávání, zábavu atd.

Hovoříme-li o oblasti e-governmentu je možné, díky IT, vnímat stále větší efektivitu práce a vyšší uživatelský komfort klientů. Zároveň však vnímáme zvyšující se nutnost pečlivého zabezpečení. Vzrůstající množství osobních a citlivých dat, s nimiž veřejná správa pracuje, si vynucuje stále sofistikovanější přístupy k jejich zabezpečení. Je tedy pochopitelné, že vzrůstá počet norem, útvarů a organizací, které se tématu kyberbezpečnosti věnují. Současně s jejich aplikací je však třeba hovořit a zvažovat, kam až tato snaha o bezpečnost má sahat, kde je hranice našeho soukromí, které si naopak musíme chránit a nenechat do něj nikoho vstupovat pod heslem obecné ochrany. Nebo máme naopak na své soukromí v kyberprostoru rezignovat s vědomím, že jen tak bude možné zajistit bezpečí? 

Magazín Egovernment sleduje podrobně postup elektronizace veřejné správy v ČR již od roku 2001. Zákon o kyberbezpečnosti, evropská směrnice NIS  a nyní připravovaný zákon o Vojenském zpravodajství to jsou nyní základní body, které vytyčují prostor boje s kyberzločinem. Zároveň ale toto vytyčování zasahuje do oblasti skutečně citlivých osobních dat, která veřejná správa o nás uchovává. Pro rozvoj eGovernmentu je proto důležitá důvěra občanů v tyto služby.  Pro její získání je tedy nutné bezchybné nastavení právě v oblasti kyberbezpečnosti .